Chodské nářečí, označované také jako bulačina, je dialekt češtiny užívaný na území Chodska (v okolí Domažlic). Toto nářečí patří do české nářeční skupiny a její jihozápadočeské podskupiny, nicméně je velmi odlišné a rozdílné od ostatních. Jako u všech dialektů jeho užívání upadává.

Hlavní znaky
změna d > r mezi samohláskami, například dědek > děrek, stodola > storola, bude > bure, teda > tera
náslovné h, zejména u slov začínajících na u, ale i jindy, například aby > haby, utřít > hutřít, almara > halmara, udit > hudit
přehlásky typu smál se > smíl se, držel > držíl, sedět > seďít apod.
dlouhá samohláska u některých tvarů zájmen, infinitivů a příčestí minulých, například vaše > váše, volat > volát, oral > vorál
nadměrná délka samohlásky u dvojslabičných podstatných jmen: droužka (družička), půdzim, dívče
příčestí minulé slovesa být ve tvarech bul, bula, buli apod. (spisovně byl, byla, byli) - tato podoba je pravděpodobně již zaniklá, nicméně stala se obecně známou, Chodům bylo kvůli ní přezdíváno Buláci
dvojhláska ou často se vyslovuje ú př. :dlúho, kúpím...
zjednodušení skupiny vj > j: sjet, zjedavej, kjet
výslovnost slabikotvorného r, l s průvodní polosamohláskou ә (sәrce, hәrneček, vәlk, pәlno), někdy s a (vichr > věchar)