|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jsem jenom stín svého stínu
svíce co hoří jak na poli mák
duše má jen trocha plynu
a slova ze rtů mizí jak pták.
Vzlétají k nebesům lehounké věty
vrací se ozvěnou jako náš dech
a na rtech povstanou polibků světy
básně ti napíše prst po zádech.
Za ticho s kterým čteš doteky
zaplatím hvězdami na polštáři
za to, že břeh těl je daleký
za snídání za hlad i za večeři.
Ohnuti každý jsme do jinam
podobni stéblům té trávy
na kterou již dnes si vzpomínám
ač sám jsem z loňské jen slámy.
|
|
|