jelen (Občasný) - 23.5.2003 > Béééééé bééééééé bééééééééé bééééééééé, já jsem tak dojatý, musim se jít vysmrkat a pak ti k tomu něco napíšu.
Smrk Smrk frk chrochty chrocht, už můžu
Podívej se, je to asi (já tomu nerozumim) dobře napsaný, určitě působivě, ale právě díky tomu nepřesvědčivě. Ono je to trochu jednoduchý psát o tom, že je člověk v prdeli, alespoň takovymhle způsobem, kde neni nic jinýho, protože výsledek působí jen jako extrémní využití prefabrikovanejch prostředků, vyplněnej dotazník. Možná právě proto že to každej zažil a přesto je to ve svý podstatě nezdělitelný. Třeba já, to je asi tak dva dny, co jsem dřepěl na schodech cizího činžáku v jednu ráno, pršelo a já brečel jak želva (stokrát si člověk řekne že je chlap, no však to znáš), kvůli jedný slečně, která voněla jako loňská tráva zjara, tlející listí o dušičkách, letní řeka a jehličí na vánočním stromku. Taky jsem si řikal, poletim někam daleko, do Austrálie, nebo třeba na měsíc, pověsim se za kejhák, nebo si aspoň uříznu nohu, nebo aspoň jí uříznu někomu jinýmu. Ona tam seděla se mnou a řikala mě, abych nebrečel a já se před ní styděl za ty slzy, kterejma jsem jí defacto vydíral a přitom jsem si říkal, jaká je skvělá a hodná a bylo mi nanic z toho, že nebude moje. Chtěl jsem, aby šla spát, aby se nenastydla, ale nechtěla mně tak nechat. No vidiš a teď tady čtu tenhle vejtvor, letiště přez slzy, arogantní ouřada. Je to přehnaně patetický "hyena, která čeká na moje zhroucení" no to se na mě nezlob, ale to je trochu moc, dyť je to akorát o tom, že tě vyšplouchla baba.
